Panzerjäger V Jagdpanther
Sd. Kfz. 173

Vývoj Jagdpantheru byl zadan firmě Krupp, měl byt použit podvozek Pantheru a osazen kanonem 88mm.Plany byly hotove již v lednu 1943.Na dalším vývoji se začala podílet i firma Daimler-Benz.Ta take 5.ledna 1943 vyrobila pevni předsériový stroj 8.8cm Sturmgeschütz (Sd.Kfz.172) a konečně 1. května 1943 byl připraven konečný design (Jagdpanther). Jelikož v závodech Daimler-Benz bylo málo místa ,byla výroba přesunuta di firmy MIAG (Muhlenbau-Industrie AG) v Braunschweig, kde byl na konci října byl vyroben první prototyp Jagdpantheru, druhý následoval v listopadu.Seriova vyroba začala v lednu 1944 ve firmě MIAG (Muhlenbau-Industrie AG) v Braunschweigu začala v lednu 1944, kdežto v MNH (Maschinenfabrik Niedersachsischen-Hanover) v Hannoveru v listopadu 1944.Dále Jagdpanthery vyráběla ještě firma MBA v Postdam-Brewitz. Celkem bylo od prosince 1943 do března 1945 vyrobeno jen 392 vozidel (podvozek 300001 - 300392), některé prameny uvádějí 413(417) vyrobených vozidel do dubna 1945 nebo 425 do května 1945. Nízký počet vyrobených strojů byl výsledkem bombardování továren a zničení dvou výrobních center.

Jagdpanther byl vyráběn na podvozku Panthera Ausf G.Záď byla jako vstup a sklad minuce.Dva další prulezy do Jagdpanthera byly na střeše nastávby.Celkem ho řídilo 5 mužů.Jagdpanther byl vyzbrojen excelentním kanónem 88 mm Pak 43/3 L/71 s dlouhou hlavní (podobný byl použit u Tiger II) a kulometem 7,92 mm MG34 nebo MG42 montovaným do stejné střílny jako u Panther Ausf A. Kanón 88 mm mohl ničit nepřátelské tanky na vzdálenost 3.000 metrů. Zbraně byly montovány do svařované čelní desky (80 mm a 55°). Navíc byly uvnitř vozidla čtyři samopaly MP40 se 760 náboji. Jagdpanthery byly vybaveny dvěma typy kanónu 88 mm, starší stroje měly jednodílný, kdežto pozdější dvoudílný. Dvoudílný kanón byl vyvinut v květnu 1944. Novější modely měly také větší štít kanónu. Řidič měl v čelní desce periskop montovaný ke kanónu. Starší modely měly dva průzory řidiče, kdežto stroje vyráběné od února 1944 jen jeden. Další periskop byl na střeše nástavby a používali jej velitel a nabíječ.

První jednotkou, do jejíž výzbroje Jagdpanther přišel, se stal schwere Panzerjäger Abteilung 654, který byl nasazen v prostoru vylodění a postupu spojeneckých vojsk na západní frontě. Schwere Panzerjäger Abteilung 559 byl odeslán na frontu počátkem září 1944. Ve stavu praporu byla vedle stíhačů tanků Jagdpanther i útočná děla Sturmgeschütz III. Jednotka působila na západní frontě až do konce války. Dalšími jednotkami, ve kterých působily tyto stíhače tanků byly Panzerjäger Abteilung 519, 560, 655. Další útvary disponovaly menším či větším počtem stíhačů tanků Jagdpanther (například tanková divize Panzer Lehr). Stíhač tanků Jagdpanther patřil k typům, které se v bojích velmi osvědčily a dokázaly nepříteli způsobovat těžké ztráty. Mocné dělo, rychlost a silný pancíř byly faktory, které dělaly z Jagdpanthera mocného protivníka pro kterýkoliv nepřátelský tank nebo samohybné dělo. Hlavní ztráty těchto strojů na konci války padají na vrub nepřátelského taktického letectva, které ovládlo nebe nad Evropou a proti nemuž německé obrněné jednotky marně hledaly účinnou obranu. Proč tento stíhač neovlivnil průběh války můžeme najít v množství produkce - vyrobilo se totiž jen 384 Jagdpantherů, kteří nemohli i přes svojí velikost zvrátit průběh války