Při začátku ofenzivi v Rusku stalo proti Německym Panzerům něco kolem 20 000 ruskych tanků (většinou nekvalitnich, nedostatečně vycvičená posadka, nebo zcela nefunkční),presto masa oceli to byla dost veliká.Proto Němci vytvořili levný a snadno vyrobitelný protitankový prostředek, který by bylo možné dodat na frontu v co nejkratší době a v dostatečném množství.Obě verze Marder II Sd.Kfz.131\Sd.Kfz.132 bojovaly na všech frontách. Největší zastoupení měly u stíhačů tanků. Poměrně lehké vozidlo mělo dobrou průchodnost terénem i dostačující rychlost. Mezi tankisty bylo poměrně oblíbeno, a to i z toho důvodu, že osádce poskytovalo relativně slušnou ochranu před ostřelováním pěchotními zbraněmi. Některé osádky dosáhly s tímto strojem značných úspěchů v boji s tanky, především na východní frontě. Přestože v posledních fázích války již byla technicky překonána modernějšími konstrukcemi, sloužila vozidla Marder II početnější verze až do kapitulace Říše. Pokud je známo, ještě v březnu jich bylo u vojsk (včetně záloh) okolo 150 kusů.
Marder II SdKfz 132 na vychodni fronte
Marder II / Sd.Kfz.131
7.5cm PaK40/2 auf Fahrgestell PzKpfw II (Sf)
postaven na podvozku PzKpfw II Ausf c/A/B/C/F
vyzbrojen kanónem 75 mm Pak 40/2 L/46 (1 x 7,92 mm MG34)
576 vyrobeno u firem Famo, MAN a Daimler-Benz od června 1942 do března 1944 a 75 přestavěno od července 1943 do března 1944
Marder II / Sd.Kfz.132
Panzer Selbstfahrlafette 1 für 7.62cm PaK36(r) auf Fahrgestell PzKpfw II Ausf D1 und D2
postaven na podvozku PzKpfw II Ausf D/E
vyzbrojen ruským kanónem 76,2 mm Pak 36(r) L/51 (1 x 7,92 mm MG34)
201 bylo vyrobeno u firem Alkett a Wegmann od dubna 1942 do června 1943
