Erwin von Witzleben
Generalfeldmarschall


4.12.1881, Berlín
9.8.1944, pověšen za účast při atentátu na Hitlera

Oberstleutnant: 1.1.1929
Oberst: 1.4.1931
Generalmajor: 1.2.1934
Generalleutnant: 1.12.1934
General der Infanterie: 1.10.1936
Generaloberst: 1.11.1939
General Feldmarschall: 19.7.1940

Ritterkreuz

Velitel III. Armee Korps: 1.10.1935
Velitel General Kommando 2: 10.11.1938
Velitel 1. Armee: 1.9.1939 - 26.10.1940
Velitel Heeresgruppe D: 26.10.1940 - 4.2.1942
Oberbefehlshaber West: 1.5.1941 - 15.3.1942

Erwin von Witzleben se narodil 4. prosince v Breslau (nynější Vratislav). V deseti letech vstoupil do kadetní školy. Za dalších deset let se stal podporučíkem u 7. granátnického pluku König Wilhelm I (2. západopruského) v Liegnitzu (Lehnice). V roce 1914 velel rotě u 6. záložního dělostřeleckého pluku, o dva roky později velel v tom samém pluku 2. praporu. V letech 1917-1918 sloužil jako operační důstojník. Nejdříve u 108. pěší divize a potom u 121. pěší divize.
Po válce byl povýšen na kapitána a velel rotě u 8. pěšího pluku ve Frankfurtu nad Odrou. V roce 1923 byl povýšen na majora a převelen ke štábu 4. vojenské oblasti (Wehrkreis IV) v Drážďanech. V roce 1927 sloužil ve štábu velitelství pěchoty 3. vojenského okruhu (Wehrkreis II) v Postupimi. V letech 1928 a 1929 velel 2. praporu 6. pěšího pluku a byl povýšen na podplukovníka (1. ledna 1929). V roce 1930 se stává náčelníkem štábu 6. vojenského okruhu (v té době 6. divize) v Münsteru. O rok později byl povýšen na plukovníka a převzal velení nad 8. pěším plukem ve Frankfurtu nad Odrou.
V roce 1933 se stal velitelem pěchoty ve 4. vojenském okruhu (Wehrkreis IV) v Hannoveru. V roce 1934 povýšen na generálmajora a po půl roce povýšen znova na generálporučíka. V roce 1936 je povýšen na generála pěchoty. Po obsazení Československa se stává vrchním velitelem 2. armádní skupiny ve Frankfurtu nad Mohanem a po vypuknutí Druhé světové války přebírá velení nad 1. armádou (západní fronta). Ještě v roce 1939 je povýšen na generálplukovníka. V roce 1940 byl povýšen na polního maršála a byla mu svěřena skupina armád D ve Francii. O rok později se stává vrchním velitelem Západu. V roce 1942 je přeřazen do zálohy.
4. srpna 1944 je vyloučen z armády takzvaným "čestným soudem" za zradu a o čtyři dny později je popraven za účast na atentátu na Adolfa Hitlera.