Fridolin von Senger und Etterlin
General der Panzertruppe

17. Panzer Division			10.10.1942 – 16.6.1943
XIV Panzerkorps			22.10.1943 – 8.5.1945
14. Armee				15.10.1944 – 24.10.1944

Frido von Senger und Etterlin se narodil 4. září 1891 ve Waldshutu na švýcarsko-německé hranici. Od roku 1910 sloužil u 76. polního dělostřeleckého pluku, studoval na universitě ve Freiburgu. O dva roky později dostal stipendium z Rhodes, St. John College v Oxfordu, kde zůstal až do vypuknutí války. V První světové válce sloužil jako důstojník dělostřelectva na západní frontě. V roce 1918 se stal poručíkem ve štábu XIV. záložního sboru. V roce 1919 byl důstojníkem v Land-Jäger sboru při protibolševickém tažení v Sasku. V témže roce se oženil s Hildou von Krachovou. V roce 1920 nastoupil do jezdecké školy Reichswehru. Ještě v tomtéž roce začal sloužit jako důstojník u 18. jezdeckého pluku.

V roce 1927 byl povýšen na kapitána jezdectva (rytmistr). V roce 1934 byl povýšen na majora a stal se náčelníkem štábu inspektorátu jezdectva. V roce 1936 byl povýšen na podplukovníka a stal se velitelem 3. jezdeckého pluku. V roce 1938 je povýšen na plukovníka a o rok později se stává velitelem 22. jezdeckého pluku. V roce 1940 se stává velitelem 1. jezdecké brigády v Groningenu (Nizozemsko). Ještě v roce 1940 se stává velitelem nově zřízené motorizované brigády, s níž podniknul průnik Weygandovou linií a obsadil Le Havre a Cherbourg. V letech 1940-42 byl vedoucím německé delegace při francouzsko-italských jednáních přiměří v Turíně.

V roce 1942 se stal velitelem 10. brigády pancéřových granátníků v okupované Francii. Na podzim roku 1942 byl povýšen na generálmajora a stal se velitelem 17. tankové divize na východní frontě. V prosinci 1942 se svojí divizí účastní ofenzívy na pomoc obleženým vojákům ve Stalingradu. V roce 1943 se účastní operace Citadela. V červnu 1943 je povýšen na generálporučíka a stává se velitelem XIV. tankového sboru a velitel německých sil na Sicílii. Dále v roce 1943 velel německému ústupu ze Sardinie a z Korsiky. V roce 1944 velel XIV. tankovému sboru na cassinské frontě, potom ustoupil na Gótskou linii a bránil boloňský sektor až do konce války. Mezi tím byl povýšen na generála tankových vojsk.

V květnu 1945 byl vrchním vyjednávačem při kapitulaci německých sil v Itálii. V letech 1946-1948 byl válečný zajatec, potom byl propuštěn. V roce 1948 byl jmenován vedoucím Spetygartu - pobočky salemské školy. V roce 1952 byl spoluautorem Himmeroder Denkschrift - Adenauerova plánu na přezbrojení. V roce 1955 se stal členem podpůrného výboru pro výběr důstojníků do Bundeswehru z řad bývalých členů Wehrmachtu. Frido von Senger und Etterlin zemřel 4. ledna 1964 ve Freiburgu.