Hanns Längenfelder vstoupil v roce 1923 do Infanterie-Regiment 21 Reichswehru. Během války byl Längenfelder nasazen v Polsku a Francii a od roku 1941 bojoval na východní frontě. V prosinci 1941 se stal velitelem I./Grenadier-Regiment 106 a o rok později jako Oberstleutant velitelem Grenadier-Regiment 106. Zde obdržel 21.10.1943 za opakovanou osobní statečnost a za výkony svých vojáků v bojích na Donci a Dněpru Rytířský kříž. Koncem července 1944 přišel Längenfelder do Führer-Reserve OKH, kde se zúčastnil v září a říjnu výcviku pro velitele divizí. Nakonec se stal velitele 15. Infanterie-Division. S touto divizí se zúčastnil obranných bojů v Maďarsku, kde obdržel 30.4.1945 jako Generalmajor Dubové listy. Od konce války do roku 1955 byl Längenfelder v ruském zajetí.