12.4.1885, Neu-Ruppin / Kreis Ruppin / Regierungsbezirk Potsdam
25.1.1971, Goslar am Harz
18. Infanterie-Division 1.10.1934 – 4.2.1938
XV Armeekorps 1.9.1939 – 13.5.1940
Panzergruppe Hoth 13.5.1940 – 30.6.1940
XV Armeekorps 30.6.1940 – 16.11.1940
Panzergruppe 3 16.11.1940 – 5.10.1941
17. Armee 25.11.1941 – 20.4.1942
4. Panzer Armee 31.5.1942 – 26.11.1943
Armeegruppe Hoth 12.1942 – 1.1943
RK: 27.10.1939, General der Infanterie, velitel XV. Armee-Korps
EL (25.): 17.7.1941, Generaloberst, Befehlshaber Panzer Gruppe 3
Schwertes (35.): 15.9.1943, Generaloberst, OB 4. Panzer Armee
1939 Spange zum 1914 EK I: 27.9.1939
1939 Spange zum 1914 EK II: 21.9.1939
1914 EK I: 2.8.1915
1914 EK II: 20.9.1914
Ehrenkreuz für Frontkämpfer
Po absolvování gymnázia vstoupil Hoth do pruského kadetního sboru a potom sloužil v Infanterie Regiment 72 a po vypuknutí první světové války byl jako Hauptmann přidělen ke Generálnímu štábu. Byl velitelem roty, praporu a Fliegerabteilungu. Na konci války byl ve štábu jedné Infanterie Division. Byl převzat do Reichswehru a zastával tam řadu velitelských a štábních postů. V letech 1935 až 1938 vedl Hoth 18. Division a později jako Generalleutnant XV. Armeekorps. V Polsku vedl XV. Panzerkorps, pod 10. Armee, stejný sbor vedl i ve Francii. Po přepadení Sovětského svazu velel Hoth 3. Panzerarmee. Poté jako Generaloberst velel 17. Armee při těžkých obranných bojích na jižní Ukrajině. V květnu 1942 vedl Hoth svojí armádu při útoku na Doněc a Charkov a převzal 1.6.1942 jako Generaloberst velení 4. Panzerarmee. S touto armádou se Hoth neúspěšně pokoušel 12. až 23.12.1942 vyprostit 6. Armee z kotle u Stalingradu. Při bojích na Ukrajině v roce 1943 byly pozice Hothovy armády prolomeny Rudou armádou, což vedlo k pádu Kyjeva. Hitler ho za to zbavil 10.12.1943 velení. Teprve v dubnu převzal opět velení jako Befehlshaber Erzgebirge, což byla absolutně bezvýznamná pozice. V procesu s OKW v roce 1946 obdržel trest 15 let, v roce 1954 byl propuštěn.
