Paul von Hase vstoupil 1.10.1905 jako jednoroční dobrovolník do Kaiser-Alexander-Garde-Grenadier-Regiment 1 a stal se později Fahnenjunkerem. 27.1.1907 se stal Leutnantem, 1.10.1913 byl převelen k Garde-Grenadier-Regiment 5. 2.8.1914 se stal velitelem čety a Oberleutnantem u Garde-Grenadier-Regiment 5 v poli. V lednu 1915 byl zraněn, 7.1.1917 se stal Hauptmannem ve štábu Armeeoberkommando 8. 19.7.1918 přišel do štábu 1. Landwehr-Division a byl v únoru 1919 jmenován Offizierem z.b.V. u štábu 4. Division. V říjnu 1919 byl převelen k Infanterie-Regiment 30 a v květnu 1920 se stal velitelem roty Infanterie-Regiment 51. O rok později se stal velitelem roty v Infanterie-Regiment 9. V říjnu 1922 byl přidělen ke štábu 3. Division a v dubnu 1923 byl ve štábu Ausbildung-Bataillon Infanterie-Regiment 9. U tohoto pluku se stal v roce 1925 velitelem roty. Od října 1926 do března 1931 byl velitelem Schießplatze Kummersdorf a v roce 1.4.1928 byl povýšen na Majora. Nakonec přišel ke štábu 3. Division a 1.2.1933 se stal Oberstleutnantem. 1.2.1934 se stal velitelem II. Bataillon, Infanterie-Regiment 5 a 1.10.1934 velitelem Ausbildung-Bataillon, Infanterie-Regiment Frankfurt am Oder. 15.10.1935 převzal jako Oberst Infanterie-Regiment 50 a 1.4.1938 se stal Generalmajorem. 10.11.1938 se stal Artillerie-Kommandeur 3 v Gubenu. Při mobilizaci postavil 46. Infanterie-Division, kterou od 24.7.1940 vedl. Poté převzal 56. Infanterie-Division. 25.11.1940 se stal velitelem Berlína. Od roku 1938 patřil Paul von Hase ke Kruhu vojenského odporu. 20.7.1944 dal veliteli Wachbataillonu, Majoru Rehmerovi, rozkaz, aby zatknul ministra propagandy Göbbelse. Po selhání převratu byl Generalleutnant von Hase 4.8.1944 vyloučen čestným soudem Heer z Wehrmacht a 8.8.1944 pověšen.
