30.6.1884, Würzburg
2.4.1972, Aschau/Chiemsee
Fahnenjunker: 14.7.1902
Fähnrich: 29.1.1903
Leutnant: 9.3.1904
Oberleutnant: 7.3.1912
Hauptmann: 9.8.1915
Major: 17.3.1924
Oberstleutnant: 1.2.1929
Oberst: 1.12.1931
Generalmajor: 1.10.1934
Generalleutnant: 1.8.1936
General der Artillerie: 1.2.1938
Generaloberst: 19.7.1940
30. června 1902: složil závěrečné zkoušky na Terezínském gymnáziu v Mnichově azároveň příjmací zkoušky na univerzitu.
14. července 1902: vstupuje do Královské bavorské armády jako Fahnenjunker v 3. Feldartillerie-Regimentu Prince Leopolda.
1. března 1903-únor 1904: poslán do Mnichova na Vojenskou školu.
1. října 1906-31. července 1907: poslán k bavorskému dělostřelectvu a na školu s technickým zaměřením.
1. října 1911-31. července 1914: poslán na Bavorskou válečnou akademii v Mnichově.
2. srpna 1914: důstojník pro kartografii na štábu vrchního velení bavorského III. armádního sboru.
6. ledna 1915: velící zásobovací důstojník na generálním štábu bavorské 6. pěší divize.
28. prosince 1916: operační důstojník na generálním štábu bavorské 5. pěší divize.
26. března 1917: převelen na generální štáb 2. Armády.
14. června 1917: převelen na generální štáb 4. Armády.
12. července 1917: starší plánovací důstojník generálního štábu vrchního velitele východně/pniownské oblasti.
30. října 1917: důstojník generálního štábu pro stálé strategické pozice Mörchingenského okruhu bavorského XV. rezervního sboru.
5. listopadu 1917: velitel týlového výchozího prostoru oddíl 16, Trient.
1. prosince 1917: starší plánovací důstojník generálního štábu vrchního velitelství 2.
24. prosince 1917: převelen na generální štáb Armádní skupiny korunního Prince Rupprechta.
20. prosince 1918: administrativní důstojník ústřední kanceláře bavorského generálního štábu.
1. říjen 1919: poradce výcvikového oddělení Říšského ministerstva obrany.
1. březen 1920: vojenský pobočník výcvikového oddělení Říšského ministerstva obrany.
30. července 1920: převelen na štáb 7. divize, Mnichov.
17. srpna 1920: přidělený k velícímu důstojníkovi města Mnichov.
18. ledna 1921: důstojník generálního štábu na štábu velitele města Mnichov.
1. října 1921: důstojník generálního štábu a instruktor taktiky kursu pobočníků velitelů na štábu 7. divize, Mnichov.
1. října 1923: velitel 4. baterie 7. dělostřeleckého regimentu, Landsberg am Lech.
15. června 1925-17 července 1925: poslán do výcvikového a střeleckého kursu ve výcvikovém prostoru seenských jednotek.
1. prosince 1925: operační důstojník na štábu 7. divize, Mnichov.
1. dubna 1926: poradce v armádním oddělení pro výcvik vojenských úředníků Říšského ministerstva obrany.
3. července 1928-5. srpna 1928: poslán k 7. (bavorskému) motorizovanému praporu.
1. října 1931: náčelník štábu 6. divize, Münster.
1. října 1934: velitel dělostřeleckého pluku 7, Mnichov.
15. října 1935: velitel 7. divize, Mnichov.
12. listopadu 1936: převelen na generální štáb armády.
12. říjen 1937: starší proviantmistr II (zástupce náčelníka štábu pro výcvik) v generálním štábu armády.
10. února 1938: starší proviantmistr I (zástupce náčelníka štábu pro operace) v generálním štábu armády, s účinností od 1. března 1938.
1. září 1938-24. září 1942: náčelník generálního štábu armády.
24. září 1942: propuštěn z funkce Adolfem Hitlerem a umístěn do jednotky rezervních vysokých důstojníků. (Halder byl následován Generaloberstem Kurtem Zeitzlerem jako náčelník generálního štábu armády.)
23. července 1944: zadržen Gestapem pro spoluúčast na nepovedeném atentátu na Hitlera z 20. července.
31. ledna 1945: propuštěn z Armády.
7. února 1945: uvězněn v flossenbergském koncentračním táboře.
7. dubna 1945: přemístěn do koncentračního tábora v Dachau.
30. dubna 1945: osvobozen americkými jednotkami.
5. května 1945-30 června 1947: stává se válečným vězněm Britů, později Američanů.
1947-1961: vedoucí Historické skupiny americké Historické divize v Königsteinu a v Karlsruhu.
Rytířský kříž železného kříže: 27. října 1939, náčelník generálního štábu armády.
Řád pruského královského rodu Hohenzolernů, Rytířský kříž s meči: 2. října 1918.
Pruský železný kříž, 1. třídy (1914) se Stužkou 1939
Pruský železný kříž, 2. třídy (1914) se Stužkou 1939
Bavorský válečný záslužný řád, 4. třídy s meči a korunou
Saský řád Alberta, rytíř 1. třídy s meči
Kříž cti pro bojovníky 1914-1918
Bavorská Prinzregent Luitpold medaile
Ocenění za dlouhou službu v branné moci, 1. třídy (Kříž za službu v armádě po dobu 25 let)
Ocenění za dlouhou službu v branné moci, 3. třídy (Medaile za službu v armádě po dobu 12 let)
Rakouský válečný záslužný kříž, 3. třídy s Válečným vyznamenáním
Rumunský řád Michala Chrabrého, 2. a 3. třídy: 14. října 1941 (královský výnos čís. 2868)
Finský řád kříže svobody, 1. třídy s hvězdou, Dubovými listy a meči: 25. března 1942
Americká záslužná medaile za občanské služby: listopad 1961.
Franz Halder se narodil 30. června 1884 ve Würzburgu. Jeho otec, Maxmilián Halder, to dotáhl až na generálmajora a syn se snažil být po něm. 30. června složil maturitu na Tereziánském gymnasiu v Mnichově a krátce potom vstoupil do 3. královského bavorského polního dělostřeleckého pluku. 9. března byl po dokončení výcviku na vojenské škole povýšen na poručíka. V roce 1906 začal studovat na dělostřelecké škole v Mnichově, v roce 1911 pokračuje ve studiu na Bavorské štábní koleji v Mnichově, kde zůstane až do vypuknutí války. V roce 1912 je povýšen na nadporučíka, po složení tlumočnické zkoušky z francouzštiny. Za války sloužil jako ordonanční důstojník u štábu III. armádního sboru. V roce 1915 byl povýšen na kapitána a začal sloužit u štábu 6. pěší divize. V roce 1917 nejdříve sloužil u štábu 2. armády, potom u štábu 4. armády a nakonec ve štábu Bavorské jízdní divize (východní fronta). Od 20. prosince 1918 slouží jako pobočník v bavorském generálním štábu. V roce 1919 byl přeložen k výcvikové sekci na ministerstvu Reichswehru. Od roku 1921 slouží jako instruktor taktiky v VII. vojenské oblasti (Wehrkreis VII). V říjnu 1923 se stal velitelem 4. horské baterie 7. dělostřeleckého pluku v Landbergu nad Lechem. V roce 1924 byl povýšen na majora, o rok později se stal náčelníkem výcvikového oddělení štábu v VII. vojenské oblasti v Mnichově. 1. února 1929 je povýšen na podplukovníka, stává se vedoucí skupiny II, později I v oddělení T4 (výcvikové) na ministerstvu Reichswehru. V roce 1931 je povýšen na plukovníka, v roce 1934 potom na generálmajora. V roce 1934 přebírá velení nad dělostřelectvem VII. vojenské oblasti (Werhkreis VII). V roce 1935 se stává velitelem 7. divize v Mnichově, o rok později je povýšen na generálporučíka a dostal na starosti štábní armádní cvičení. Ještě v tomtéž roce se stává velitelem výcvikové části v generálním štábu pozemní armády v Berlíně. V roce 1937 se stává velitelem výcvikového štábu Werhmachtu. roce 1938 je povýšen na generála dělostřelectva a stává se náčelníkem armádního generálního štábu (OKH). 29. října je vyznamenán Rytířským křížem. V roce 1940 je povýšen na generálplukovníka a o dva roky později je převelen do zálohy. V roce 1944 je zatčen gestapem a v roce 1945 je převezen do Dachau, odkud byl 30. dubna propuštěn. 5. května 1945 je zatčen spojeneckými vojsky. Po propuštění v roce 1947 se stává velitelem Historické styčné skupiny v Historické divizi armády USA, kde zůstal až do roku 1961, kdy dostal Americkou cenu za zásluhy v civilní službě. Franz Halder zemřel 2. dubna 1972.
